Vlajka pro Tibet
SUPŠ a ZUŠ Zámeček si prostřednictvím mezinárodní kampaně “Vlajka pro Tibet” připomíná 61. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu, které bylo násilně potlačeno armádou Čínské lidové republiky (ČLR), a při němž zemřely statisíce Tibeťanů.
Zárodky tibetského povstání sahají do roku 1949, kdy komunisté v čele s Mao Ce-tungem zvítězili v občanské válce s nacionalisty. Mao Ce-tung se rozhodl tibetský lid „osvobodit“ od nadvlády dalajlámy a připojit území ke své zemi. Zformované čínské jednotky rozdrtily malé skupinky ozbrojených sil během pouhých několika týdnů. Peking následně připravil tzv. Sedmnáctibodovou dohodu, kterou byli tibetští úředníci nuceni podepsat.
Podle "dohody" byla soukromá půda socializována a poté „spravedlivě“ přerozdělena. Praxe byla asi taková, že veškerý ječmen a jiné vyprodukované plodiny připadly čínské vládě podle komunistických principů. Nějaký proviant sice dostaly zemědělci, ovšem valnou většinu spořádala znepřátelená okupační vojska. Domácí Tibeťané tak začali strádat a hladovět. Tibetští zemědělci byli stále více utlačování a o svobodném řemesle nemohla být ani řeč.
Napětí rostlo a již v roce 1958 se k válečnému odporu uchýlilo kolem 80 tisíc Tibeťanů. Pomyslné poslední semínko zaseli čínští vůdci pozvánkou tibetského duchovního na divadelní představení. Všímavé hlavy prozíravě vycítily plánovaný únos, což jen potvrdila žádost o to, aby přišel dalajláma bez ochranky. Oním dnem byl 10. březen roku 1959, kdy se do ulic Tibetu vydalo přes 300 tisíc lidí. Kolem paláce Norbulingka se shromáždilo desetitisíce protestujících, kteří vlastními těly vytvořily kolem letního sídla dalajlámů doslova živoucí kordon. Tibeťané věřili, že svým počínáním dalajlámu od komunistických spárů ochrání.
Zdroj: citováno z textu Petra Smejkala - zoommagazin.iprima.cz/…/vyroci-10-brezna-1959-zacina-krvave…, foto "Tibetští bojovníci pod Potalou" Bundesarchiv_Bild_135-S-11-07-17