Solidarita a podpora.

Přečtete si prosím Prohlášení kašagu (tibetské exilové vlády) u příležitosti 63. výročí Dne tibetského národního povstání

Vlajka se vyvěšuje 10.3. po celém světě na důkaz podpory Tibeťanů a jejich kultury.

Současné hranice Tibetu byly obecně definovány v 18. století. V roce 1903 provedli Britové invazi do Tibetu a donutili místní vládu podepsat smlouvy, kterými se stal Tibet v podstatě britským protektorátem, i nadále však Britové ujišťovali Čínu, že stále uznává její nároky na autoritu nad Tibetem. Tibet v roce 1913 vyhlásil nezávislost, to ovšem nebylo uznáno čínskou vládou. Později Lhasa převzala kontrolu i nad západní částí čínské oblasti S’-čchuan. V regionu vláda udržela autonomii do roku 1951, kdy byla tibetská armáda zničena v bitvě u Čhamdo. Vojenská invaze podle čínského vedení měla za oficiální účel „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Obsazení Tibetu, které se odehrálo 21. října 1950, později vyústilo v povstání ve Lhase, jež bylo krvavě potlačeno. Tibetské národní povstání započalo 10. 3. 1959, kdy v hlavním městě Tibetu – Lhase – propukla revolta odpůrců čínského komunistického režimu. Tibetská vláda byla zrušena. Od té doby je Tibet pod nadvládou. Krutě jsou tu porušovaná lidská práva a svoboda původních obyvatel.

Další symbolika tibetské vlajky

Hora uprostřed je symbolem Tibetu. Sněžní lvi v ní představují propojení světského a duchovního života. Drží dva drahokamy, horní znamená tři buddhistické klenoty, Buddhu, Dharmu, Sanghu, dolní ukazuje na správné etické chování založené na buddhistických naukách.

Slunce uprostřed prý na svých paprscích nese radost, štěstí a svobodu do všech směrů. Šest červených pruhů na modrém nebi symbolizuje šest původních kmenů Tibetu. Žlutý rám představuje zlato jako symbol Buddhova učení. Jedna neolemovaná strana ukazuje otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickým naukám.